Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Epos I La Galigo a jeho role v životě Bugisanů
Růžičková, Gabriela ; Petrů, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Ondřej (oponent)
Tato práce představuje jedno z nejdelších a nejzajímavějších literárních děl na světě - bugiský epos I La Galigo. Samotné dílo není pozoruhodné pouze svou skladbou, ale především svým obsahem, který zahrnuje historii, mytologii, technické výklady, magické formule, lékařská pojednání, epickou poezii a vzorce správného chování. Dodnes nelze s jistotou datovat vznik tohoto eposu nejdříve předávaného ústně a později i v písemné formě. Víme však, že v životě bugiského lidu, který jej považoval za posvátný, hrál nesmírně důležitou roli.
Ideál rytířského panovníka na příkladu alexandrovské epiky českého středověku
Rajterová, Petra ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Jako primární prameny využívá středohornoněmeckou báseň Ulricha von Etzenbach Alexander a staročeskou báseň Alexandreida. Práce na základě porovnání obou básní sleduje pojetí ideálního rytířského panovníka. Diplomová práce zohledňuje práce historiků, literárních historiků a germanistů k vytčenému tématu, neklade si však za cíl filologický rozbor. Cílem diplomové práce je zhodnotit obě díla jakožto pramen historiografický a literárně-historiografický, na jehož základě lze sledovat a vyhodnotit představy středověkých autorů o ideálních panovnících. Diplomová práce současně zohledňuje domácí dvorské prostředí - panovnické i šlechtické, v nichž obě básně s "alexandrovskou" tématikou vznikaly. Práce se zabývá rovněž dvorskou rytířskou kulturou a v neposlední řadě dovozuje oblíbenost "alexandrovské" látky v českém prostředí i společenskou působnost a aktualitu obou děl.
Trojské osudy (τυγχάνω a τεύχω v nejstarším řeckém eposu)
Roreitner, Robert ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit ideu osudu ztvárněnou v Homérově Íliadě. Ideou je přitom míněno to, co dává jednotu zdánlivě nesoudržným představám (1) osudu jako smrti a jako životního určení; (2) osudu jako daného údělu a jako působící moci; (3) osudu, jako toho, co člověk utváří, a jako toho, co ho potkává. Tato trojí významová polarita je zkoumána na dvou úrovních: (a) výstavby eposu (jak jsou osudy v básni ztvárněny) a (b) homérských výrazů pro osud (jak se o něm v básni mluví). Obojí bylo mnohokrát, a z různých perspektiv, pojednáno v dosavadní sekundární literatuře. Ani v jednom případě proto předkládaná práce neusiluje o vyčerpávající rozbor. Z hlediska výstavby se zaměřuje na roli, kterou ve struktuře eposu hraje rozhodnutí, a zejména pak na způsob, kterým se různá rozhodnutí mnoha postav začleňují do jednoty vyprávění. Mezi obvykle zkoumanými výrazy se podrobně věnuje jen dvěma nejvýznamnějším, μοῖρα a αἶσα, zároveň však zohledňuje i dvojici sloves τεύχω a τυγχάνω, kterým v této souvislosti dosud nebyla věnována pozornost. S využitím poznatků formálně-literárních studií posledních desetiletí se práce vrací k pozapomenuté otázce 19. století po "jedinečné povaze" homérského osudu. Narozdíl od historického přístupu "analytického" proudu exegeze, převažujícího ve 20. století, resp....
Téma hrdinství a smrti ve staroanglickém eposu Béowulf
DROBIL, Jaroslav
Práce je věnována analýze a intepretaci slavného staroanglického eposu Beowulf s ohledem na dvě základní témata středověké epické poezie - téma smrti a odvahy. Teoretickým východiskem je obecná charakteristika eposu a jeho funkce. Součástí úvodu je dále charakteristika anglické středověké hrdinské epiky v základním kulturně historickém a náboženském kontextu (vnímání smrti a posmrtného života s ohledem na prolínání pohanství a křesťanství, význam hrdinství a hrdinských ctností - věrnost, hrdost, čest, vytrvalost, odhodlání, potlačení strachu, ochota pomáhat, oběť). Samostatná kapitola přiblížuje okolnosti vytvoření eposu Beowulf, i základní charakteristiku obsahu a formy. Vlastní analýza vychází z českého překladu J. Čermáka. Autor se zaměřuje zvláště na postavu hrdiny a na konkrétní příklady výše zmíněných ctností ve třech stěžejních konfliktních situacích (boj s Grendelem, jeho matkou a drakem). Další oddíl se zabývá obrazem smrti v díle (téma pohřbu, osudových pohrom spojených s obludami, i téma boje), otázkou života po smrti, a funkcí cyklické struktury eposu (koloběh života a smrti). Závěr přináší zamyšlení nad literárním vlivem zkoumaného díla a nad otázkou jeho aktuálnosti v dnešní době.
Molekulární markery pro detekci genetické variability přírodních populací forenzně významných druhů bzučivkovitých (Calliphoridae, Diptera)
KLOJDOVÁ, Martina
Tato práce byla zaměřena na výběr molekulárních markerů pro detekci genetické variability 4 různých druhů z čeledi Calliphoridae významných pro forenzní entomologii. Na vzorky z přirozených populací reprezentativních druhů typických pro Českou republiku (Calliphora vicina, Lucilia caesar, Lucilia sericata, Phormia regina) byla aplikována sada 8 markerů, mitochondriálních (COI, ND6, CytB, CR) i jaderných (RP S12, RP S13, RP L12, PB2). Zjištěná variabilita byla vyhodnocena a porovnána s ohledem jak na jednotlivé druhy tak i geografický původ.
Trojské osudy (τυγχάνω a τεύχω v nejstarším řeckém eposu)
Roreitner, Robert ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit ideu osudu ztvárněnou v Homérově Íliadě. Ideou je přitom míněno to, co dává jednotu zdánlivě nesoudržným představám (1) osudu jako smrti a jako životního určení; (2) osudu jako daného údělu a jako působící moci; (3) osudu, jako toho, co člověk utváří, a jako toho, co ho potkává. Tato trojí významová polarita je zkoumána na dvou úrovních: (a) výstavby eposu (jak jsou osudy v básni ztvárněny) a (b) homérských výrazů pro osud (jak se o něm v básni mluví). Obojí bylo mnohokrát, a z různých perspektiv, pojednáno v dosavadní sekundární literatuře. Ani v jednom případě proto předkládaná práce neusiluje o vyčerpávající rozbor. Z hlediska výstavby se zaměřuje na roli, kterou ve struktuře eposu hraje rozhodnutí, a zejména pak na způsob, kterým se různá rozhodnutí mnoha postav začleňují do jednoty vyprávění. Mezi obvykle zkoumanými výrazy se podrobně věnuje jen dvěma nejvýznamnějším, μοῖρα a αἶσα, zároveň však zohledňuje i dvojici sloves τεύχω a τυγχάνω, kterým v této souvislosti dosud nebyla věnována pozornost. S využitím poznatků formálně-literárních studií posledních desetiletí se práce vrací k pozapomenuté otázce 19. století po "jedinečné povaze" homérského osudu. Narozdíl od historického přístupu "analytického" proudu exegeze, převažujícího ve 20. století, resp....
Epos I La Galigo a jeho role v životě Bugisanů
Růžičková, Gabriela ; Petrů, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Ondřej (oponent)
Tato práce představuje jedno z nejdelších a nejzajímavějších literárních děl na světě - bugiský epos I La Galigo. Samotné dílo není pozoruhodné pouze svou skladbou, ale především svým obsahem, který zahrnuje historii, mytologii, technické výklady, magické formule, lékařská pojednání, epickou poezii a vzorce správného chování. Dodnes nelze s jistotou datovat vznik tohoto eposu nejdříve předávaného ústně a později i v písemné formě. Víme však, že v životě bugiského lidu, který jej považoval za posvátný, hrál nesmírně důležitou roli.
Ideál rytířského panovníka na příkladu alexandrovské epiky českého středověku
Rajterová, Petra ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Jako primární prameny využívá středohornoněmeckou báseň Ulricha von Etzenbach Alexander a staročeskou báseň Alexandreida. Práce na základě porovnání obou básní sleduje pojetí ideálního rytířského panovníka. Diplomová práce zohledňuje práce historiků, literárních historiků a germanistů k vytčenému tématu, neklade si však za cíl filologický rozbor. Cílem diplomové práce je zhodnotit obě díla jakožto pramen historiografický a literárně-historiografický, na jehož základě lze sledovat a vyhodnotit představy středověkých autorů o ideálních panovnících. Diplomová práce současně zohledňuje domácí dvorské prostředí - panovnické i šlechtické, v nichž obě básně s "alexandrovskou" tématikou vznikaly. Práce se zabývá rovněž dvorskou rytířskou kulturou a v neposlední řadě dovozuje oblíbenost "alexandrovské" látky v českém prostředí i společenskou působnost a aktualitu obou děl.
Dva české překlady Camoesových Lusovců
Havlovcová, Zuzana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
V této diplomové práci jsou zkoumány dva existující české překlady portugalského renesačního eposu básníka Luíse Camoese Lusovci (Os Lusíadas). Původní dílo vyšlo v roce v roce 1572, jedná se o hrdinskou epickou báseň psanou v desetislabičných stancích s rýmovou strukturou AB AB CC. První překlad zhotovil český spisovatel a básník přelomu devatenáctého a dvacátého století Jaroslav Vrchlický a vydal jej v roce 1902. Druhý překlad z roku 1956je dílem zakladatele české portugalistiky a jazykovědce Zdeňka Hampla a básníka Kamila Bednáře.
Concentration Camp as a Topic in German Literature
Vozárová, Jana ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Knoll, Ursula (oponent)
Tato práce se zabývá tématem nacistických koncentračních táborů v německé literatuře. Na začátku práce bude popsané historické pozadí a nejdůležitější data a události z historie koncentračních táborů. Následovat bude všeobecný popis tématu v německé literatuře a postoj společnosti v poválečném období. V poslední kapitole budou podrobně rozebraná tři díla s tématem koncentračních táborů a to z každého literárního žánru. Z dramy to bude Přeličeni od Petra Weissa dál báseň Fuga smrti od Paula Celana a nakonec román Nahy mezi vlky od Bruna Apitza. Kromě interpretace děl bude pro jejich lepší pochopení kladen důraz také na život autorů. Hlavním předmětem práce bude přiblížit téma koncentračních táborů v německé literatuře, historické souvislosti a postoj společnosti k tomuto tématu v poválečném období. Klíčová slova: koncentrační tábor, poválečné období, drama, epika, lyrika, vlastní zkušenosti autorů

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.